Na začátku října jsem si řekl, že bych vyzkoušel pro mě nový soukromý revír „Medvěďák“.
Na víkend sice hlásily deště, ale i tak jsem jednu z posledních výprav musel podniknout.

 

V pátek po práci jsem zabalil věci a rychle upaloval k vodě. Na místě jsem klasicky jako
první rozložil bivak, kam jsem schoval věci před blížícím se deštěm, rozkrmil jsem místa a
začal chystat pruty. V tu dobu jsem prozatím netušil, že jsem se skvěle trefil do doby, kdy
kapři byly při chuti. První čtyři hodinky jsem neměl žádný kontakt s rybou, než začali koule
ve studené vodě fungovat. Přišel první záběr a já vytáhl nádherného 16,1 kg šupináče. V ten
okamžik mi absolutně přestalo vadit mrholení a já si konečně po delší době potěžkal takového
krasavce. Rychle fotka a zpět do vody. Okolo půlnoci se dost rozpršelo a ryby byly stále více
při chuti. Takže v noci ještě krásný kousek 10,5 kg a pár menších okolo 8 kil.

 

Ve studené vodě rád chytám na opravdu měkké koule a rychlorozpustné pelety. Pelety beru
jako moji tajnou zbraň, ale v této výpravě jsem na ně neměl žádnou odezvu. Nejvíce šlapaly
měkké koule, kdy jsem opravdu nešetřil obalovací pastou a práškovým dipem.

 

Po první propršené noci přišlo krásně slunečné ráno, kde jsem sluníčko opravdu přivítal.
V noci byly +2 stupně a ikdyž má člověk vše potřebné na chladné podzimní noci, tak ta
vlhkost v bivaku v kombinaci s nízkou teplotou není nic moc. Hned po ránu má klasika, že
přehodím pruty, zakrmím a udělám si horký čaj. To kochání se přírodou a ranní zpěv ptáků je
prostě slast. V tento den mi kolem poledne přišel pupkatý 15 kg vážící kapr, hodinku potom
další kousek. Nastala dlouhá pauza, kdy se další záběr ukázal až v noci a poté byla dlouhá noc
bez záběru. Ráno po mrknutí se na předpověď počasí začalo rychlé balení, protože do dvou
hodin měl být déšť u mě. Při nakládání věcí na vozík se spustil déšť, vše co bylo na vozíku
pěkně promoklo a já odjížděl domů, kde začalo to mnou neoblíbené umývání a sušení.

Ať Vám v tomto chladném počasí ryby hezky berou!
Za Dr. Baits
Tom